Odkazy
Anketa
V klokotu velkoměsta ztrácí člověk pomalu ale jistě kontakt s venkovem.
Ale venkov žije. Žije hlavně kvůli tradicím. A v Popicích o ně věru není nouze. V únoru vždy tyto odstartuje tradičně masopust, nebo chcete-li "ostatky". Letos se konaly v sobotu, 14. února, v režii popických žen.
Účast nebyla až tak hojná, protože chřipková epidemie vzala některým sílu se zúčastnit.
V doprovodu harmoniky vyrazila skvadra "maškar" kolem 13 hodiny od kulturního domu směr celá dědina.
Na pochod se vydali medvědář s medvědem, jeptišky s farářem, ženich s nevěstou, několik žen z etnicky nepřizpůsobivé menšiny, klauni, nějaký ten hmyz a jako dohled příslušník VB.
K večeru se pak v sále kulturního domu konal tradiční pohřeb basy s komentáři faráře a kostelníka. Byl to krásný, prosluněný den, plný legrace. Škoda jen, že takových veselých dnů není v roce více. Leda že bychom si je zařídili sami?
Jana (masopustní nevěsta)
